Palackého 8
Palackého ulice patří k těm několika málo historickým ulicím v centru Plzně, které nejsou rovné. Pokud ulice není rovná, vždy se k ní pojí nějaký příběh. Příběh této ulice začíná přibližně v polovině 17. století, kdy bylo po Třicetileté válce jasné, že město musí výrazně zmodernizovat opevnění. Proto byl proti původní Skvrňanské bráně (ústí dnešní Riegrovy ulice) naplánován obranný bastion (předsunutá pevnost), jenž ale bránu v podstatě zaslepil a musela být vystavěna nová „Říšská“ brána (ústí dnešní Prešovské ulice) a západní cesta do města cesta se musela upravit a tím vznikla zatáčka v dnešní Palackého ulici. Po slavném českém historikovi a politikovi Františkovi Palackém byla pojmenována krátce po jeho smrti v roce 1876, když byla předtím zmiňována jako Poštovní. Ulice zůstala průjezdní tepnou od západu a až do konce 20. století a byla nazývána třídou. Díky své důležitosti byla lemována mnoha výstavnými zajímavými domy a 28. srpna 1898 byly mezi Palackého a Prešovskou ulicí položeny první tramvajové koleje v Plzni. Důležitost ulice upadla až v 60. letech 20. století, kdy byl dokončen průtah městem skrz zbouraná kasárna 35. pěšího pluku.
Uliční průčelí šestiosého řadového domu o třech podlažích svou asymetrií v levé části naznačuje, že předchůdcem dnešní stavby nebyla pouze jedna nemovitost. Má zde velmi mělký rizalit s dvojicí sdružených oken, ostatní okna jsou jednotlivá, obdélná, v zapuštěné šambráně. Výrazně vystupující bohatě profilované nadokenní římsy dosedají na zdobené konzoly podle pater tvarově odlišnými. Jemně vystouplé parapety v prvním patře jsou opatřeny menšími kazetami se zatočenými rozvilinami s vloženou dívčí hlavičkou.
Vodorovné členění průčelí tvoří jednoduchá kordonová římsa mezi přízemím a vyššími patry, sedlová střecha se vypíná nad konzolovou římsou. Do vnitra bloku vybíhá dvorní křídlo opatřené v patrech pavlačemi. Dvůr má nepravidelný tvar a je zatravněný. Dům č. 8 svou stavební koncepcí utváří na svém dvorku malou oázu klidu prakticky v centru rušného města.
Uliční průčelí šestiosého řadového domu o třech podlažích svou asymetrií v levé části naznačuje, že předchůdcem dnešní stavby nebyla pouze jedna nemovitost. Má zde velmi mělký rizalit s dvojicí sdružených oken, ostatní okna jsou jednotlivá, obdélná, v zapuštěné šambráně. Výrazně vystupující bohatě profilované nadokenní římsy dosedají na zdobené konzoly podle pater tvarově odlišnými. Jemně vystouplé parapety v prvním patře jsou opatřeny menšími kazetami se zatočenými rozvilinami s vloženou dívčí hlavičkou.
Vodorovné členění průčelí tvoří jednoduchá kordonová římsa mezi přízemím a vyššími patry, sedlová střecha se vypíná nad konzolovou římsou. Do vnitra bloku vybíhá dvorní křídlo opatřené v patrech pavlačemi. Dvůr má nepravidelný tvar a je zatravněný. Dům č. 8 svou stavební koncepcí utváří na svém dvorku malou oázu klidu prakticky v centru rušného města.
