(bývalá Komenského ulice)
Dnešní sady Pětatřicátníků tvořilo několik ulic obklopujících kasárna 35. pěšího pluku a číslo pluku ostatně dalo sadům, vzniklým jako západní část sadového okruhu po zboření městského opevnění, jejich nynější jméno. Pluk byl založen císařem Leopoldem I. v roce 1683 a ve stejném roce již zasáhl do obrany Vídně při tureckém obležení a přispěl tak k zastavení turecké invaze do Evropy. Na plánu královského krajského města Plzně z roku 1877 byl okolní prostor kolem kasáren (stávala přibližně v místech dnešního parkoviště) vyznačen jako Kasern - Platz a pozdější Komenského ulice jako Garten Gasse. Na plánu města mladším o pouhé dva roky již kasárna obklopují na východní straně Štěpánovy sady, pojmenované po bývalém českém místodržícím a rakouském arcivévodovi Štěpánovi, na západní Palackého náměstí, na severu Kasární ulička a na jihu Palackého třída. Rok před 1. světovou válkou je jižní část sadů od kasáren po divadlo uváděna jako Radeckého sady. V éře první republiky se celé sady změnily na Kramářovy a v poválečném období na Nejedlého. Dnešní sady Pětatřicátníků se rozprostírají mezi budovou Divadla Josefa Kajetána Tyla (tzv. Velkým divadlem) na jihu a Pobřežní ulicí na severu.
Historicky měla Plzeň jako součást městského opevnění brány na všech světových stranách, ale na západní straně s postupným vývojem fortifikace brána měnila svou pozici. Skvrňanská (Norimberská) brána v závěru nynější Riegrovy ulice byla z důvodu vybudování obranného bastionu zaslepena a nahradila ji Nová (Říšská) brána na konci dnešní Prešovské ulice. Před původní branou vyrostl v letech 1645 – 1648 pětiúhelníkový opevňovací bastion, tzv. Turecký šanc, který představoval nejrozsáhlejší předsunutou stavební součást plzeňského fortifikačního systému. Větší množství vody, které se shromažďovalo mezi ním a hradební zdí, vytvářelo jeden z malých rybníčků, které se v blízkém okolí Plzně vyskytovaly.
Nynější světoznámý 35. pěší pluk (tzv. Pětatřicátníci) byl řadovým plukem a při číslování rakouských pluků roku 1769 obdržel právě číslo 35. O dva roky později mu byla Plzeň definitivně určena jako štábní stanice s odvodním okrskem pro celý Plzeňský kraj. Protože Plzeň neměla žádné kasárenské prostory, muselo vojsko být nakvartýrováno po městě. Časem se pro město a jeho obyvatele stalo ubytování vojska ve svých domech neúnosným, proto se měšťané rozhodli pro vybudování samostatné kasárenské budovy. Právováreční měšťané se rozhodli dobrovolně nést největší podíl na nákladech, když v roce 1818 souhlasili s odváděním 30 zlatých z každé várky piva a tak mohla být v letech 1823 – 1826 na místě zbouraného bastionu kasárna skutečně postavena. Na novou kasárenskou budovu postupně navazovala bloková zástavba v jižním i severním směru a na východní straně kasáren se tak vytvořila uliční linie, která s protilehlou hranicí historického jádra ohraničila promenádní prostor vzniklý na místě zbořených hradeb. Rok 1889 přinesl zavedením tramvajové dopravy výrazné oživení sadů a zastávka sady Pětatřicátníků dnes tvoří jeden z nejdůležitějších přestupních uzlů plzeňské městské hromadné dopravy.
V rámci navržených architektonických změn spojených s asanací tohoto prostoru na konci šedesátých let 20. století byl nejdříve zdemolován celý severní blok domů včetně východní strany Komenského ulice a 24. ledna 1969 byla odstřelena i zchátralá budova kasáren. Uvolněný prostor dal vzniknout čtyřproudému kapacitnímu severojižnímu průtahu kolem historického jádra, jenž měl spojit plánovanou masivní zástavbu na severu města přes Karlovarskou třídu, rondel, most Antonína Zápotockého (nynější most Generála Pattona) a třídu 1. máje (současná Klatovská třída) se středem a jihem města. Bývalá Komenského ulice však definitivně nezanikla, ale přesunula se několik kilometrů severně právě do nově budované převážně panelové zástavby na Severním předměstí.
V této budově probíhala 9. května 1945 neúspěšná jednání generála Andreje Andrejeviče Vlasova s americkým velením o vzdání se jeho vojáků do amerického zajetí. Když se v osvobozené Plzni rozkřiklo, že je ve městě přítomen „zachránce“ Prahy, uspořádal početný dav Vlasovovi nebývalé ovace a tak docházelo k tragikomickým výjevům, kdy se skandovala současně sláva soudruhům Stalinovi i Vlasovovi.
Budova tzv. Komendy na adrese Sady Pětatřicátníků 27 byla učňovská škola. Po vzniku Západočeské univerzity v Plzni byla až do roku 2017 v jejím majetku a zde umístěné učebny byly označované v univerzitním systému písmenem K. Toto značení a pojmenování Komenda zřejmě vzniklo právě z názvu bývalé ulice Komenského. Budovu do svého majetku poté zakoupilo Město Plzeň, jenž po rozsáhlé rekonstrukci budovy její prostory poskytuje za zvýhodněné nájemné neziskovým organizacím pracujícím s dětmi.
Historicky měla Plzeň jako součást městského opevnění brány na všech světových stranách, ale na západní straně s postupným vývojem fortifikace brána měnila svou pozici. Skvrňanská (Norimberská) brána v závěru nynější Riegrovy ulice byla z důvodu vybudování obranného bastionu zaslepena a nahradila ji Nová (Říšská) brána na konci dnešní Prešovské ulice. Před původní branou vyrostl v letech 1645 – 1648 pětiúhelníkový opevňovací bastion, tzv. Turecký šanc, který představoval nejrozsáhlejší předsunutou stavební součást plzeňského fortifikačního systému. Větší množství vody, které se shromažďovalo mezi ním a hradební zdí, vytvářelo jeden z malých rybníčků, které se v blízkém okolí Plzně vyskytovaly.
Nynější světoznámý 35. pěší pluk (tzv. Pětatřicátníci) byl řadovým plukem a při číslování rakouských pluků roku 1769 obdržel právě číslo 35. O dva roky později mu byla Plzeň definitivně určena jako štábní stanice s odvodním okrskem pro celý Plzeňský kraj. Protože Plzeň neměla žádné kasárenské prostory, muselo vojsko být nakvartýrováno po městě. Časem se pro město a jeho obyvatele stalo ubytování vojska ve svých domech neúnosným, proto se měšťané rozhodli pro vybudování samostatné kasárenské budovy. Právováreční měšťané se rozhodli dobrovolně nést největší podíl na nákladech, když v roce 1818 souhlasili s odváděním 30 zlatých z každé várky piva a tak mohla být v letech 1823 – 1826 na místě zbouraného bastionu kasárna skutečně postavena. Na novou kasárenskou budovu postupně navazovala bloková zástavba v jižním i severním směru a na východní straně kasáren se tak vytvořila uliční linie, která s protilehlou hranicí historického jádra ohraničila promenádní prostor vzniklý na místě zbořených hradeb. Rok 1889 přinesl zavedením tramvajové dopravy výrazné oživení sadů a zastávka sady Pětatřicátníků dnes tvoří jeden z nejdůležitějších přestupních uzlů plzeňské městské hromadné dopravy.
V rámci navržených architektonických změn spojených s asanací tohoto prostoru na konci šedesátých let 20. století byl nejdříve zdemolován celý severní blok domů včetně východní strany Komenského ulice a 24. ledna 1969 byla odstřelena i zchátralá budova kasáren. Uvolněný prostor dal vzniknout čtyřproudému kapacitnímu severojižnímu průtahu kolem historického jádra, jenž měl spojit plánovanou masivní zástavbu na severu města přes Karlovarskou třídu, rondel, most Antonína Zápotockého (nynější most Generála Pattona) a třídu 1. máje (současná Klatovská třída) se středem a jihem města. Bývalá Komenského ulice však definitivně nezanikla, ale přesunula se několik kilometrů severně právě do nově budované převážně panelové zástavby na Severním předměstí.
V této budově probíhala 9. května 1945 neúspěšná jednání generála Andreje Andrejeviče Vlasova s americkým velením o vzdání se jeho vojáků do amerického zajetí. Když se v osvobozené Plzni rozkřiklo, že je ve městě přítomen „zachránce“ Prahy, uspořádal početný dav Vlasovovi nebývalé ovace a tak docházelo k tragikomickým výjevům, kdy se skandovala současně sláva soudruhům Stalinovi i Vlasovovi.
Budova tzv. Komendy na adrese Sady Pětatřicátníků 27 byla učňovská škola. Po vzniku Západočeské univerzity v Plzni byla až do roku 2017 v jejím majetku a zde umístěné učebny byly označované v univerzitním systému písmenem K. Toto značení a pojmenování Komenda zřejmě vzniklo právě z názvu bývalé ulice Komenského. Budovu do svého majetku poté zakoupilo Město Plzeň, jenž po rozsáhlé rekonstrukci budovy její prostory poskytuje za zvýhodněné nájemné neziskovým organizacím pracujícím s dětmi.
